Rodopi jsou svou rozlohou druhým největším horstvem Bulharska. Leží na jihu při hranici s Řeckem. Nedosahují takových vrcholů jako Rila a Pirin, ale zaujmou svou mohutností, krásou luk a zdravých lesů. V údolích je celá řada monastýrů. Rodopi se dělí na dvě části. Západní Rodopi jsou vrásněné sřadou hřebenů, kotlin, soutěsek a jeskyní, jsou porostlé listnatými i jehličnatými lesy. Východní část je podobná našim vrchovinám, jsou zde zaoblené hřbety, mělká údolí, a tak tato část není tolik turisticky přitažlivá. Navštěvované jsou především Západní Rodopi.Ale i ty jsou poměrně náročné na orientaci v terénu, neboť turistická infrastruktura zde není tolik propracovaná. Také chat zde není tolik. Je však možné sehnat ubytování v soukromí.Hlavní turistická centra jsou Černatica a Buková planina a lyžařské středisko Pamporovo. V Rodopech žije také nejtradičnější obyvatelstvo dodržující celou řadu starých zvyků a mj. i tzv. Pomaci, Slované muslimského vyznání.

  • rozloha: 18 000 km2 (z toho v Bulharsku 14 740 km2 )
  • délka: 240 km
  • šířka: 100 km
  • nejvyšší vrch: Goljam Perelik (2.191 m)
  • charakter: rula, vápenec, na západě žula, vyskytuje se i pískovec

Výchozí místa: 

Plovdiv z něhož vedou rozvětvené silnice do rodopských měst a vesnic.

Turistické tipy: 

  • Bačkovski manastir (v údolí Čepelarské řeky, založen v 11.stol, kostely ze 14. a 17.stol.),
  • množství jeskyní,
  • Orfejovy skály (nad Smoljanskými jezery),
  • lázně Pamporovo,
  • Šipka (památník na boje s Turky) atd.

Procházejí se hřebeny Alabak, Velijsko-Videnský hřeben, Dabraš, Batacký hřeben, Karkarija, Perelický hřeben, Černatica, Prespanský hřeben, Dobrostanski masiv…

Stručný popis putování pro pohodlné turisty

Z autobusového nádraží Rodopi v Plovdivu vedou směrem na jih silnice do rodopských měst. Cesta je velmi zajímavá. Za Asenovgradem se rozprostírá údolí Čepelarské řeky obklopené skalními útvary. Od silnice je vidět Asenova krepost (býv.pevnost, kostelík). Silnice dále vede obcí Bačkovo, pod Bačkovským monastýrem, lázněmi Naračanski bani, obcí Chvojna (vedou z ní cesty do horských vsí Orechovo a Zabardo a může být tedy vhodným východištěm do pohoří), dále městem Čepelare, lyžařským střediskem Pamporovo až do Smoljanu (trasa Plovdiv-Smoljan, 100 km, busy jezdí během dne každou hodinu).

20 km severozápadně od Smoljanu je horská ves Široka Laka, etnograficko-architektonická rezervace. Je zároveň východištěm na nejvyšší vrchol Goljam Perelik. (Lepší je ale Prevala, odkud je to po značce asi 10 km k vrcholu) Z Čepelare, Pamporova či Smoljanu se lze dostat přes ch.Studenec s lanovkou a přes vrch Sněžanka (1.925 m), který nabízí krásné výhledy na skály, až ke Smoljanským tektonickým jezerům. V Čepelare, Pamporovu či Smoljanu lze sehnat ubytování v místních hotelech za 10-18 Lv za osobu.

Nejzajímavější částí jsou jihozápadní Rodopi. Východištěm je lázeňské město Devin (40 km sz od Smoljanu, spojení se Smoljanem a s Plovdivem). Odtud je možné podniknout cestu údolím Bujnovské řeky a dojít k Trigradu u něhož jsou zajímavé skály a jeskyně Djavolskoto grlo s vodopádem. Nedaleko odtud na severozápad je velmi pěkná krápníková Jagodinská jeskyně (prohlídka asi na 45 min.). Priváty v Trigradu jsou levné, ubytování v Devinu lze sehnat cca. za 18 Lv.

Putování Rodopi lze naplánovat zhruba na týden např. s východištěm ve vsi Chvojna po trase vymezené chatami: ch.Skalni mostove (Čudnite mostove) – ch.Izgrev (přes Pamporovo) – ch.Studenec přes ves Prevala a nejvyšší vrchol Goljam Perelik) – ch.Lednicata (odtud se dá sejít do vsi Široka laka či k Trigradským skalám, jeskyni Jagodina a městu Trigradu) – ch.Orfej (konec ve městě Devin odkud jezdí busy do Plovdivu, Sofie a dalších měst).

Zdroj: http://bulharsko.proweb.cz

Vložil: Jiří Kratochvíl

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>